Zobrazují se příspěvky se štítkempop. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempop. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 16. srpna 2025

#38: Lady Gaga & Bruno Mars - Die With A Smile

Nepravděpodobné duo Lady Gaga a Bruno Mars vydalo instatní klasiku, ve které nepravděpodobně koketuje se soft rockem i country. Nová tvorba Lady Gaga mě už nebere, tohle mě ale chytlo za srdce.


Najdete na: Mayhem (2025)
Také by se vám mohlo líbit: Best Coast - California Nights, Dum Dum Girls - Coming Down, Lady GaGa - Shallow (feat. Bradley Cooper)

čtvrtek 17. března 2022

#16: Nelly Furtado - Say It Right


(Všechna jména následujícího textu jsou změněná. Jinak je všechno bohužel pravda.) 

(pokračování 1. části) Fakt je, že něco se stalo. A já ten večer ještě s nostalgií vzpomínala, jak pohodový to bylo s Janou. I když jak se to vezme. Šlo tu o to, že si Sylva a ještě jedna holka začaly "hrát na blázny". Na tom možná není nic hroznýho, když opomenu, že se chovaly opravdu trapně a dělaly nám akorát ostudu. Když mi ale pocákaly celou postel vodou, pak i mě samotnou, když se zamykaly v pokoji a nechtěly mě a Míšu pustit, tak to už moc vtipný nebylo. Hej, lidi, ten večer jsem to fakt nedávala. Šly jsme si s Míšou zahrát kulec, jenže ona měla taky blbou náladu, páč se přes mobil s někým pohádala. FAKT SUPER VEČER! Nakonec jsme se s nimi před spánkem daly do pořádku, ale předtím dělaly mega bordel. Já jsem to už nevydržela a začala jsem jim nadávat, a ony se mně samozřejmě vysmívaly. Když večer v pokoji konečně zavládlo posvátné ticho, radostí jsem se málem zbláznila. Jó jó, člověk si nevybere. Buď musí do noci poslouchat Haniny kecy, anebo ty dvě a jejich výbuchy smíchu. Naštěstí to byla předposlední noc. 

Hehe. Ráno jsem se zase trochu rafla s Janou. Ta byla ještě furt nějaká "otřesená" a zase měla svou "úžasnou náladu". Vytkla těm dvěma, že jak včera dělaly bordel, nemohla kvůli tomu spát. Ne, že by mně jejich nálada taky nevadila, ale že to říkala zrovna Jana, která předtím dělala bordel furt, kolikrát si na ni ostatní holky stěžovaly, a nás taky probudila tehdy, jak jsme spaly po obědě, tak to jsem musela ty dvě bránit a všechno jsem jí to řekla. A víte co ona!? Odměřila si mě zase tím svým pohledem a vytkla mi, co to melu, že byla řeč o něčem úplně jiným… TY VOLE, ONA JE FAKT PIČA! To se mě naštěstí zastala Sylva. Víte, tohle je její nejčastější obrana vůči mně, že jako vůbec nevím, o čem je řeč, a že nic nechápu, jenže na tyhle finty jí už neskáču! Ale ne! NEBUDU TO TADY ŘEŠIT! Až někdy jindy! PIČAAA!!!!!!! 

Po snídani se bohužel "skvělá nálada" těch dvou vrátila. Ve společenské místnosti jsem jim normálně a v klidu říkala, ať mi dají klíček od pokoje, jenže… To se vážně nedalo, když ony ze mě měly jenom srandu. Vyvrcholilo to na obědě, to se s nimi rafla i Jana. Já jsem už po obědě neměla sílu ani chuť, tak jsem zkrátka rezignovala. Odešla jsem do společenské místnosti a fakt jsem už měla na krajíčku. Copak je možný, aby z pouhýho týdenního pobytu všem šplouchalo na maják!? Pak za mnou přišla Jana a Míša. To, že jsem momentálně nesnášela ty dvě, ale neznamenalo, že se budu přátelíčkovat s Janou!

Pak se to nějak vyvrbilo, to už je fuk. Faktem je, že před námi byl poslední večer. A co jsme měly, sakra, dělat, když po chlastu nebylo ani vidu ani slechu!? Tak byla jakože "pařba" u Jany. Se Sylvou jsme ale udělaly tu chybu, že jsme si šly koupit nanuky, a Jana tam mezitím dala song od Nelly Furtado, který jí prý připomínal Rychtaříka. (ÓÓÓÓÓÓ BÓÓÓÓÓŽE! Více o něm později.) A tak ho furt v kuse poslouchala, na balkóně, ve tmě a v tričku na ramínkách! Janička se šmutnou náladou byla tu a v plné zbroji! Třeste se! No já jsem se teda nijak neotřásla a šla jsem radši zpátky do pokoje. Asi vám je už jasný, že s "pařbou" byl šmytec. Za chvilku se k Janě přidala ještě Sylva, Míša a Markéta ze socek a připomínalo to tam slzavé údolí, jak melancholicky vzpomínaly. ÁÁÁÁÁCH!

Víte, jak to někdy je. Song se vám nijak zvlášť nelíbí, ale nějaký motherfucker z vašeho okolí ho furt točí dokola a dokola..., až se vám začne líbit! No není to k vzteku? V tomhle případě musím ale dodat - díky Bohu (respektive díky Janě). Protože bych málem přehlédla jeden z největších popových klenotů 00's. Podobně se dá popsat i deska "Loose", na které Nelly Furtado spolupracovala s Timbalandem. Když vás někdo vzbudí o půlnoci a s pistolí u hlavy po vás bude chtít jména, která definovala 2006/2007, ihned z vás musí vypadnout trojka Timbaland / Nelly Furtado / Justin Timberlake.

A když nad tím teď tak přemýšlím, přijde mi cool, že jste na střední, na lyžáku, a soundtrackem vám je tahle pecka. Každopádně... depku na balkoně u tohohle fakt mít nechceš!


Najdete na: Loose (2006)
Také by se vám mohlo líbit: Timbaland - Apologize (feat. OneRepublic), Keri Hilson - I Like, Justin Timberlake - TKO

úterý 18. května 2021

#12: Billie Eilish - Everything I Wanted


V čem tkví tajemství mimořádného úspěchu Billie Eilish? Ve svém repertoáru má jistě řadu výborných skladeb, ale nedá se říct, že by to byl zrovna spotřební popík pro masy. Vlastně je až kupodivu, že se jí celosvětového úspěchu podařilo dosáhnout právě s ponurým divnopopem, který bývá jindy záležitostí hrstky alternativních nadšenců. Deprese je v posledních letech možná cool (eh), ale i v dnešní době si víc posluchačů spíše vyhledá pozitivní písničku než song o sebevražedných choutkách. O co tedy v případě Billie Eilish jde? Není třeba nad tím dlouze bádat, je to zkrátka zpěvaččino charisma, její osobitost, syrovost a opravdovost, které přinesla do vyumělkovaného a odcizeného současného mainstreamu. K tomu připočtěte obří talent a tvůrčí chemii s bratrem Finneasem. 

Ani "Everything I Wanted" není instantní hitovka pro rádiové posluchače. Sourozenecké duo O'Connellů dokáže ale i z prostých základů vytěžit klenot, který vás pohltí. To je vlastně další poznávací značka Billie Eilish - schopnost vybudovat sugestivní atmosféru. A to třeba jen za asistence tichého klavíru, minimalistického dunění pod povrchem a typického zpěvo-šepotu. V "Everything I Wanted" si k tomu ještě přidejte silný příběh, v němž se posluchač může opět najít. Nesnáším kecy, že Billie dělá hudbu, se kterou se můžou ztotožnit pouze puberťáci. To je velice povrchní soud od lidí, kteří se s její tvorbou pravděpodobně setkali tak maximálně z rychlíku. Pocity osamělosti, nešťastné lásky, deprese a dalších emočních srandiček prožívají lidé napříč všemi věkovými spektry. Vlastně bych řekla, že Eilish je v tomhle směru velmi vyspělá. Já bych v osmnácti své pocity takhle rozhodně nedokázala vyjádřit. 

V "Everything I Wanted" se mě dotýkají hlavně následující dvě pasáže: "I had a dream I got everything I wanted. Not what you'd think and if I'm bein' honest it might've been a nightmare" a "If I knew it all then, would I do it again? If they knew what they said would go straight to my head, what would they say instead?" Když se podívám zpátky na dobu, kdy něco začalo, vlastně jsem tehdy dostala všechno, co jsem chtěla. V konečném důsledku to ale nebyl splněný sen. V konečném důsledku to byl začátek noční můry. Jak zní jedno úsloví - dej si pozor na to, co si přeješ, protože možná se ti to splní. S tím souvisí další úryvek. Kdybych dopředu věděla, co se stane, udělala bych to znovu? To je otázka, na kterou nedokážu s jistotou odpovědět. Stejně jako netuším, zda by se někteří lidé zachovali jinak, kdyby věděli, co mi jejich slova a činy skutečně působily. Je pravda, že za většinou konfliktů stojí pouhé nedorozumění a nevědomost. Jenže pravda taky je, že někteří lidé jsou v jádru prostě špatní. Takhle jednoduché to někdy je. A žádná vaše další slova či vysvětlení by na jejich chování absolutně nic nezměnily.

"And it feels like yesterday was a year ago, but I don't wanna let anybody know. 'Cause everybody wants something from me now and I don't wanna let 'em down."

A pak že je Billie Eilish hudba pro puberťáky. Ani Pink Floyd by mi nedali tolik podnětů k přemýšlení.


Najdete na:  Everything I Wanted (2019)
Také by se vám mohlo líbit: Radiohead - Everything In Its Right Place, Billie Eilish - Ilomilo, Tori Amos - Hey Jupiter (Dakota Version)

středa 5. května 2021

#11: Anna Wise - BitchSlut



Cesty, kterými se dostávám k nové hudbě, jsou různorodé. Doporučení na YouTube mezi ně zrovna moc nepatří. Vlastně mě teď z hlavy napadá jen "BitchSlut" od Anny Wise. Že mi Youtube vyhodilo tenhle klip, byla náhoda. Že jsem na něho klikla, už nijak nahodilé nebylo, protože miluju bazénovou estetiku. A udělala jsem dobře, byla to láska na první poslech. Pod povrchem nekomplikovaného popíku s hitovým nábojem se navíc skrývá hlubší sdělení. 

"If I say no, I'm a bitch. Say yes, I'm a slut."

"BitchSlut" je primárně o nedorozumění na poli sexuálním, ale obecně - jako žena nemůžete nikdy vyhrát. Nezáleží, zda se rozhodnete pro možnost A, nebo B, vždycky to bude špatně. Když se s mužem vyspíte na první schůzce, jste kurva. Když ho odmítnete, jste čubka, které jde jenom o prachy, nebo frigidní panna. V jiném případě by někteří muži museli přijmout fakt, že je jednoduše nechcete - pro ego nepřijatelné. A ráda bych vám řekla, že jenom tlumočím stereotyp, který jsem někde vyčetla, ale jsou to i mé reálné zkušenosti. (Občas dokonce můžete být v jeden čas zároveň "děvkou" i "pannou", což sice z fyzického hlediska není možné, ale myslíte, že takovým lidem jde o pravdu skrytou za jejich domněnkami a dedukcemi?)

Když si na sebe obléknete minisukni a výstřih, jste děvka. Když se pro změnu zahalíte do pohodlného oversized oblečení, je to senzace, o které musí psát eseje všechna světová média. A když se pak náhodou odhalíte... BUM! Opět bych si ráda vymýšlela, ale tohle je příběh Billie Eilish, která je podle amerického zákona dokonce pořád dítě. (Fun fact: Tohle jsem psala krátce předtím, než se Billie Eilish odhalila pro Vogue ještě víc a Instagram skutečně bouchl.) Když jste štíhlá, je z vás hned anorektička ("A to chlapi nemají rádi, ti si chtějí mít na co sáhnout!"), když pár kilo přiberete, je to už zase moc, zhubněte. Musíte být rozumná a samostatná, ale pozor, abyste nebyla moc samostatná, to už zavání neoholeným podpažím a feminismem. Na stranu druhou neprojevujte ani moc ženské emoce, nechcete být přece za hysterku. Když se k mužskému pohlaví chováte mile, je jasné, že se s ním chcete vyspat. Chraň Bůh, abyste ale byla nepříjemná, to jste náladová kráva, která má své dny. "A proč se neusměješ? Mračení ti nesluší." Tak bych mohla pokračovat donekonečna. Shrňme si to: Nebuďte zkrátka ani moc, ani málo - easy! Nejhorší je, že šedá zóna mezi těmito dvěma extrémy v podstatě neexistuje.

"I'm walking down the street with my hands tied, 'cause I wore a skirt, you think I'm down to ride. You think I wanna fuck, 'cause I comb my hair, 'cause I'm at the bar next to an open chair."

"BitchSlut" ironicky komentuje ještě jeden nešvar současné doby, mentalitu "sama si o to svým oblečením říkala", která oběti sexuálního násilí degraduje na pouhé kokety. Pokud ho budou vyznávat i ZNALCI typu Uzel (fuj!), bohužel ještě hodně dlouho aktuální nešvar. Jednou provždy: Pánové, pokud je žena pěkně či vyzývavě oblečená, hovoří s vámi, je milá, či se dokonce na vás usmívá (!!!!!), ne, v drtivé většině případů to neznamená, že chce s vámi spát. Pravděpodobně je to jen milý člověk, a hlavně - kdyby milá nebyla a neusmívala by se na vás... HERE WE GO AGAIN! A já už raději končím.

PS: Když se tato problematika probírá po různých diskuzích, mnozí muži se ohrazují, že oni takoví nejsou a proč všechny házíme do jednoho pytle. Ano, díkybohu takoví nejsou všichni, ale myslím, že už skutečnost, že s podobnými dvojitými standardy a stereotypy se minimálně jednou v životě setkala skoro každá žena, něco vypovídá.


Najdete na: The Feminine: Act I (2016)
Také by se vám mohlo líbit: Frank Ocean - Super Rich Kids, Rejjie Snow - Cookie Chips, Lily Allen - Trigger Bang